Basic info in English
 

Mýty a realita

Mýtus: “Fotovoltaika je drahá, potřebuje dotace, bez nich není konkurenceschopná.”
Každá nová energetická technologie je drahá a obvykle dostává určitou formu státní podpory – dotace či garance. Připomeňme, že jaderné technologie se zpočátku vyvíjely přímo v režii států jako součást vojenských programů. A jádro získává podporu dodnes. Do nákladů na fosilní paliva se zase nezapočítávají externality v podobě emisí škodlivých látek a skleníkových plynů.

Efektivita fotovoltaiky prudce roste a v řádu několika let má podle předpovědí dosáhnout cen srovnatelných s běžnou elektřinou v síti (grid parity). Podpora pomocí garantovaných výkupních cen platná v ČR ovšem není ve světovém kontextu nijak vyjímečná. Garantované výkupní ceny (feed-in tariff) se používají ve více než padesáti zemích celého světa.

Mýtus: „Fotovoltaika nám zdražuje elektřinu.”
Je pravda, že garantované výkupní ceny částečně ovlivňují celkovou cenu elektřiny. V celkové výrobě elektřiny ovšem fotovoltaika stále hraje jen omezenou roli a má tak i omezený vliv na tvorbu ceny energie. Je ostatně pozoruhodné, že cena elektřiny rostla v ČR už dříve, ještě před „solárním boomem”, dokonce i v době hospodářské krize, kdy ceny energie jinak klesaly. To naznačuje, že na českém energetickém trhu je problém primárně jinde než ve fotovoltaice.

Mýtus: „Do fotovoltaiky investovali draví podnikatelé, solární baroni, kteří jen chtějí vydělat na úkor ostatních.”
Do fotovoltaiky investovali různí investoři. I v IPVIC máme několik typů investorů: od velkých zahraničních investorů, kteří do rozvoje fotovoltaiky investují i jinde v Evropě, přes drobné investory, kteří do projektů vložili své omezené prostředky, až po velké domácí investory. Všichni investovali v dobré víře, že Česká republika vytváří pro rozvoj fotovoltaiky stabilní prostředí, jako je to obvyklé v jiných státech EU i v jiných vyspělých zemích světa.

Mýtus: “Podpora pro fotovoltaiku v ČR byla neúnosná a sloužila jen k obohacování jedinců.”
Podpora pro FV v ČR byla sice v letech 2009-2010 o něco málo příznivější než jinde v Evropě, ale nijak dramaticky – jednalo se o řády jednotek až několika málo desítek procent.  Bylo pochopitelné, že to motivovalo domácí i zahraniční investory k tomu, aby u nás investovali, a mělo to tak ostatně být. ČR totiž ve využívání obnovitelných zdrojů v evropském měřítku zaostávala. Určitá korekce následně byla na místě. Reakce ovšem byla naprosto nepřiměřená, provedená nepředvídatelně na poslední chvíli, a tak de facto retroaktivní (zpětně platná vzhledem k již učiněným investicím). Její razance, doprovázená mediálními útoky na „solární barony” působí dojmem odplaty a budí podezření z koordinovaného útoku.

Mýtus: „V solárním byznysu jeli i někteří politici, kteří měli investováno a proto ho dobře neregulovali.”
Je to možné, vyloučit to nemůžeme. IPVIC ale nemá žádné takové mezi svými členy.